Klasifikační pravidla vyučujícího


Klasifikační pravidla vyučujícího jsou níže uvedena ve znění platném a účinném od 1. září 2022; předchozí normy a tzv. vyhlášky vyučujícího se zrušují. Pro snadnější orientaci jsou přidány tyto na jednotlivé paragrafy řádu:

Úvod

Způsob klasifikace ve středních školách stanovuje zákon 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění. Další náležitosti platné pro Gymnasium F. X. Šaldy upravují Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vydaná ředitelem školy a dostupná na jejím webu.

Klasifikace má funkci informační: žákovi (popř. jeho rodiči) sděluje, jakého výsledku dosáhl; učitele informuje o výsledcích jeho činnosti ve třídě. Klasifikace má funkci motivační: příznivý výkon je odměňován, nedostatečný je odměňován méně. Klasifikace má i funkci prognostickou: ukazuje, zda je žák schopen dále a hlouběji studovat daný obor, popř. mu uděluje oprávnění v pokračování v dalším vzdělávání v rámci školského systému.

Zavedený, dále popsaný klasifikační systém vychází z bodového hodnocení žáků; podle vlastního dlouhodobého výzkumu, podle zkušeností vyučujícího a zkušeností ostatních vyučujících a podle hodnocení žáků v dotazníkové akci je pro daný typ školy a dané předměty systémem nejvhodnějším.

Stále však je třeba mít na paměti, že skutečné vzdělání má však s potvrzením o vykonaných zkouškách zpravidla málo společného.

§ 1

Vymezení platnosti řádu

(1) Tato Klasifikační pravidla vyučujícího stanovují podrobnosti klasifikace ve třídách čtyřletého studia a ve třídách vyšších ročníků osmiletého studia, jejichž vyučujícím je v Gymnasiu F. X. Šaldy Jan Voženílek. Podmínky klasifikace v nižších ročnících osmiletého gymnasia a v dvojjazyčném gymnasiu v případě potřeby stanoví zvláštní předpis.

(2) Nedílnou přílohou tohoto řádu jsou Klasifikační tabulka pro matematikuKlasifikační tabulka pro fysiku.

§ 2

Klasifikační jednotky

(1) Klasifikační jednotkou se rozumí žákův výkon (ústní, písemný) hodnocený vyučujícím.

(2) Klasifikační jednotky se dělí na řádné a mimořádné.

(3) Řádnými klasifikačními jednotkami jsou prověrka, čtvrtletní, resp. pololetní práce, laboratorní práce ve fysice.

(4) Mimořádnými klasifikačními jednotkami jsou tzv. prémiové aktivity: příprava pokusů a modelů, formulace otázek pro spolužáky, příprava a prezentace referátu na stanovené téma, účast ve fysikální olympiádě, úspěšné řešení prémiového příkladu, oprava chyby učitele, mimořádná aktivita ve vyučovací hodině.

(5) Klasifikační tabulka (která je přílohou tohoto řádu) definuje výčtem pro jednotlivé třídy (popř. studijní obory či zaměření) řádné klasifikační jednotky, jejich počet a počet bodů, které lze jejich splněním získat.

(6) Prémiové aktivity vyhlašuje vyučující průběžně.

§ 3

Písemné práce

(1) Písemnou prací se rozumí prověrka a čtvrtletní, resp. pololetní práce. Prověrky se píší po probrání a procvičení jistého tematického celku, čtvrtletní práce z matematiky (tzv. kompozice) na konci každého čtvrtletí, pololetní práce z fysiky na konci každého pololetí.

(2) Termín prověrky stanoví vyučující aspoň týden předem a sdělí jej žákům; při stanovení termínu přihlédne k jejich připomínkám.

(3) Termín kompozice, resp. pololetní práce stanoví vyučující aspoň tři týdny předem a sdělí jej žákům; při stanovení termínu přihlédne k jejich připomínkám. Aspoň 14 dní před stanoveným termínem kompozice, resp. pololetní práce zveřejní vyučující na tomto webu v části Čtvrtletní a pololetní práce nebo v Učebně Google požadavky na znalosti a dovednosti testované v této písemné práci.

(4) Ke každé písemné práci si žáci přinesou potřebné pomůcky a dostatečnou zásobu čistých listů papíru.

(5) Vyučující osobně rozdá zadání písemné práce; jakmile žák zadání obdrží, může začít pracovat. Každý žák řeší úlohy podle zadání, které obdržel od učitele; výměna zadání či svévolné řešení úloh jiné skupiny se považuje za závažný přestupek, taková písemná práce je hodnocena 0 body (resp. známkou nedostatečně).

(6) Nestanoví-li vyučující předem výslovně jinak, je zakázáno používat při písemné práci knihy, sešity s poznámkami, mobilní telefony a jiná tzv. chytrá zařízení (např. hodinky), různé seznamy vzorců (psané či tištěné) či drobné kusy papíru s poznámkami (tzv. taháky).

(7) Zjevně škrtnuté (nesprávné i správné) pasáže písemné práce se při hodnocení nečtou a na klasifikaci nemají žádný vliv.

(8) Po skončení doby stanovené k řešení písemné práce vyučující sebere zadání úloh i listy s řešením. Přitom žáci zachovají klid a mlčení.

(9) Pokud žák zadanou písemnou práci lstivě neodevzdá, pohlíží se na ni, jako kdyby byla napsána a bude hodnocena 0 body (známkou nedostatečně).

§ 4

Neúčast na písemné práci

(1) Žák, který zameškal více než polovinu všech prověrek, nebude v daném pololetí klasifikován. Bude zkoušen dodatečně před komisí ustanovenou k tomu ředitelem školy.

(2) Zameškal-li žák nejvýše polovinu prověrek, může je dopsat v termínu stanoveném vyučujícím.

(3) Na konci čtvrtletí vypíše vyučující několik termínů pro dopisování prověrek. Termíny budou zvoleny tak, aby žáci každé třídy měli aspoň dva termíny k dopisování, které se nekryjí s vyučovací hodinou v jejich třídě.

(4) Jiný termín může být poskytnut žákovi jen z velmi vážných příčin (vážná rodinná událost apod.). Nelze se omlouvat tím, že žák dosud „není připraven“, má nějakou mimoškolní činnost apod.

(5) Dopisování prověrky není důvodem k neúčasti na jiné výuce, a proto není důvodem k omluvení neúčasti na této výuce.

(6) V případě dlouhodobé absence ze závažných důvodů se postupuje individuálně.

§ 5

Ústní zkoušení

(1) Každý žák má právo (nikoliv povinnost!) být během pololetí právě jednou zkoušen.

(2) Žák, který chce být zkoušen, si během pololetí vybere tematický okruh učiva (odpovídající tématu prověrky) a oznámí jej vyučujícímu.

(3) Vyučující žáka vyzkouší ihned nebo v nejbližším možném termínu, který mu ohlásí.

(4) Z tematického okruhu, v němž byl žák zkoušen ústně, již prověrku nepíše.

(5) Žákům se stanovenými podpůrnými opatřeními bude v souladu těmito opatřeními poskytnuto více příležitostí k ústnímu zkoušení, projeví-li o takové zkoušení to zájem.

§ 6

Fysikální cvičení

(1) Fysikální cvičení (teoretická i praktická) probíhají v předmětu označeném v rozvrhu jako „Přírodovědné cvičení“.

(2) Žáci jsou povinni řídit se Školním řádem, Provozním řádem odborné učebny, Bezpečnostními pokyny a dalšími předpisy, se kterými byli seznámeni (zásady bezpečnosti, zásady bezpečnosti při práci s elektrickým proudem, zásady první pomoci, požární řád). Žák, který se těmito předpisy neřídí, může být ze cvičení v souladu se školním řádem vyloučen.

(3) Pracovní skupina ohlásí vyučujícímu konec měření a vyplní Kontrolní záznam o provedeném měření.

(4) O každém provedeném měření zpracovávají žáci protokol. Podrobné zásady o obsahu protokolů jsou uvedeny na samostatné stránce. Protokol je žák (skupina) povinna předložit právě na následujícím cvičení; v případě absence (nebo z jiného závažného důvodu, po omluvě/domluvě) v náhradním termínu.

(5) Protokoly vyučující ohodnotí. Maximální počet bodů stanovuje Klasifikační tabulka pro fysiku. Práce v laboratorním cvičení probíhá ve skupinách, zatímco žáci jsou klasifikováni jednotlivě. Protokoly se proto zpracovávají jedním z těchto způsobů: a) žáci odevzdají jeden společný protokol za skupinu – protokol musí být označen jmény všech experimentátorů, přičemž bodové (známkové) hodnocení protokolu se přiděluje shodně všem členům skupiny, dělba práce ve skupině je výhradně interní záležitostí skupiny žáků; b) každý člen skupiny zpracuje protokol individuálně.

(6) Pokud se zjistí, že žák protokol opsal, např. tak, že nahradil naměřené hodnoty hodnotami změřenými jinou pracovní skupinou, pohlíží se na protokol tak, jako by měření nebylo zpracováno vůbec, a je hodnocen 0 body.

(7) Teoretické cvičení je zpravidla ukončeno zadáním domácího úkolu. Zadání předá vyučující všem žákům, popř. je zveřejní na webu. Úlohy zpracovávají žáci samostatně a samostatně (označené svým jménem) je také odevzdávají.

(8) Nepřítomnost na cvičení je třeba omluvit. Zameškané laboratorní cvičení lze (v případě zájmu o body za toto cvičení) nahradit. Náhradní cvičení probíhá obvykle prezenčně v termínu stanoveném vyučujícím, v některých případech také distanční formou; podrobnosti stanoví vyučující pro jednotlivé případy. Teoretické cvičení se nenahrazuje; žák pouze vypočítá zadané úlohy.

§ 9

Uzavření klasifikace

(1) Bodový zisk žáka v daném pololetí je dán prostým součtem bodů získaných za jednotlivé klasifikační jednotky.

(2) Známka se stanovuje podle klasifikační tabulky z matematiky, resp. fysiky. Konečnou známku vyučující žákům sdělí o vyučovací hodině.

§ 10

Klasifikace v semináři

(1) Klasifikace v semináři z matematiky či fysiky a v přírodovědném semináři se řídí zvláštními pravidly, která vyučující žákům sdělí na první hodině semináře v daném školním roce a zveřejní v příslušném kursu v Učebně Google.

§ 11

Platnost a účinnost

(1) Klasifikační pravidla vyučujícího jsou platná a účinná od 1. září 2022.

(2) Předchozí klasifikační normy a tzv. vyhlášky vyučujícího se zrušují.

Jan Voženílek v. r.

 NAHORU  

Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělávání.
Mark Twain