FYSIKA vs. FYZIKA

Autor webu před více než 20 lety napsal následující vysvětlující poznámku. Balancuje na hraně vážnosti a žertu; snad i dnešní čtenář/ka ji přijme v tomto smyslu:

První věcí, která upoutá většinu čtenářů těchto stránek, je dnes už poněkud nezvyklé S ve slově fysika. Autor byl kvůli tomuto S mnohokrát kritizován, opravován i popotahován. Psával písmeno S léta a zarputile, jen při psaní diplomové práce podlehl momentální slabosti a na důrazné doporučení vedoucího práce v definitivní verzi všechna S změnil na Z. V těchto stránkách (a v dalších dokumentech) se autor vrací ke „své první lásce“, k fysice se S. Proč?

Především proto, že – jak o něm kdysi řekl (tehdejší) děkan PF TUL Jaroslav Vild – je staromilec. Autor se často a rád vrací v myšlenkách k dobám, kdy „ano“ znamenalo ANO a „ne“ znamenalo NE, kdy svět nezažil dvě světové války, kdy ženy chodily v dlouhatánských sukních a byly svými muži milovány horoucně a vroucně – a kdy se fysika psala se S.

Za druhé: autor grafickou podobou slova fysika upozorňuje na řecké slovo FYSIS, ze kterého název disciplíny vznikl.

Za třetí: S je podle Pravidel českého pravopisu ve „fysice“ dovolené.

Za čtvrté a za poslední: FYSIKA je okatým protestem proti agresi milovníků Z v češtině, proti všem, kteří ladné křivky písmene S lámou do klikiháku písmene Z; protestem proti všem, kteří nechápou, že se něco čte a píše jinak, a proto se řídí heslem „piš jak slyšíš“; toto S je zoufalým výkřikem obrany proti všem renezancím, magnetizmům a jiným idiotizmům, S je posledním vzepětím sil proti nešťastníkům, kteří se k jazyku chovají jako prasata, což ovšem brzy budou psát PRAZATA...

Nakonec je třeba uvést, že v citacích názvů knih apod. je obvykle ponecháno slovo fysika v takové podobě, jaká je v daném vydání knihy užita.